Německá města se potýkají s přílivem Rumunů a Bulharů, který podle nich už ohrožuje sociální rovnováhu a smír. Upozornil na to ve svém aktuálním vydání magazín Der Spiegel s odvoláním na dokument sněmu německých měst, který za velmi problematický považuje především vysoký podíl Romů mezi těmito migranty. Kvůli značným výdajům na péči o tyto přistěhovalce z nejmladších členských států EU žádají německé radnice pomoc od státu.
Podle Spiegelu se počet Rumunů a Bulharů zvýšil v některých městech od roku 2006 až šestinásobně. Zatímco ještě v roce 2008 jich podle údajů Spolkového statistického úřadu přišlo do Německa celkem 18 550, o tři roky později už jich bylo přes 60 tisíc.
Nejpostiženějšími městy jsou Berlín, Dortmund, Duisburg, Hamburk, Hannover, Mnichov a Offenbach.
Problémem je, že mnoho z nich se usazuje ve čtvrtích, které se už tak potýkají s vysokou nezaměstnaností. Pro řadu přistěhovalců z jihovýchodní Evropy, kteří většinou nemají dostatečné vzdělání ani jazykovou výbavu, jsou proto šance na uchycení se na německém pracovním trhu prakticky nulové.
"Sociální rovnováha a sociální smír jsou v nejvyšší míře ohroženy," varoval ve svém prohlášení sněm německých měst. Za mimořádně problematický podle časopisu označil zejména vysoký podíl Romů mezi rumunskými a bulharskými imigranty, kteří podle radnic často v Německu žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách v domech určených na zbourání.
Města si stěžují, že jim kvůli této "chudinské migraci" vznikají vysoké náklady na lékařskou péči, sociální dávky a nouzová ubytování pro tyto lidi. "Očekáváme od státu seriózní pomoc," vyzval Berlín Detlef Scheele, který má na hamburské radnici na starosti sociální věci.
Rumunsko i Bulharsko vstoupily do Evropské unie v roce 2007. Nyní usilují o přijetí i do schengenského prostoru EU bez hraničních kontrol. Proti se však v nedávné minulosti stavělo zejména Nizozemsko a kriticky se k němu loni vyjádřil i německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich.
